Při úpravě dokumentů se často setkáváme se dvěma extrémy. Jednak s puristy, kteří na konci řádku nenechají žádné krátké slovo, jednak s typografickými flegmatiky, kteří rozložení textu na stránce vůbec neřeší. Tzv. zalamování řádků má přitom svoje obecná pravidla. Jsou popsána v normě Úprava dokumentů zpracovávaných textovými editory (ČSN 01 6910 z roku 2014), v Internetové jazykové příručce nebo v Akademické příručce českého jazyka (M. Pravdová, I. Svobodová (eds.), Academia, Praha 2014). Přehledně si je zde shrňme.

A) Řádek bychom neměli zalamovat v těchto mezislovních mezerách:

• spojení jednopísmenné předložky (k, o, s, u, v, z) nebo spojky (a, i) s následujícím slovem (k případu, o Marii, u oběda; jablka a hrušky);
• uvnitř číselných výrazů členěných mezerou (5 000; 1 000 000; 1,234 567; +420 123 456 789);
• spojení čísla a značky (100 %, § 15, # 3, * 1932, † 2012, 300 m, 12 kg, 24 h, 2 000 Kč, 8 °C);
• spojení čísla a počítaného jevu (100 procent, 300 metrů, 12 kilogramů; 24 hodin, 24 hod.; strana 10, str. 20, s. 30; tabulka 2, tab. 2; obrázek 6, obr. 6; 7. kapitola, 7. kap.) – má-li však číslo alespoň dvě číslice a počítaný jev nebo jeho zkratka alespoň tři znaky, je zlom dovolen;
• spojení dne a měsíce v kalendářních datech, rok však již oddělit lze (1. 1. | 2016, 1. ledna | 2016);
• poměry a měřítka (3 : 2, 1 : 50 000) – o matematickém dělení se zmiňujeme níže;
• uvnitř složených zkratek, kódů a ustálených spojení (a. s., s. r. o., př. n. l., PF UK, ČSN 01 6910) – pokud je toto označení delší, rozdělujeme ho na řádky podle významových celků;
• spojení zkratky typu tzn., tj., tzv. a následujícího slova;
• spojení zkratky křestního jména a příjmení (L. Matoušek);
• spojení zkratky oslovení, hodnosti nebo titulu a osobního jména (p. Jan Novák, pplk. Rozehnal, Ing. Horák).

B) Pomlčky, lomítka a spojovníky na koncích řádku

• Na konci ani na začátku řádku by neměla zůstat pomlčka, kterou píšeme bez mezer, tj. pomlčka označující rozsah či vyjadřující vztahy „a“ nebo „versus“ (období leden–květen, Hanzelka–Zikmund, zápas Sparta–Slavia). Potřebujeme-li takové spojení rozdělit, je možné pomlčku nahradit slovy (leden | až květen, leden | až květen, Hanzelka | a Zikmund, Sparta | a Slavia).
• Pokud je řádek zalomen v místě pomlčky, která je oddělena z obou stran mezerami (Hradec Králové – Brno), pomlčka se ponechává na konci řádku (Hradec Králové – | Brno). Pomlčka na začátku řádku by totiž mohla svádět k dojmu, že se jedná o odrážku.
• Pokud je řádek ukončen v místě lomítka (je jedno, zda bez mezer, či s mezerami), lomítko zůstává rovněž na konci řádku. Zápis jednotek s lomítkem (km/h, Kč/den) však nikdy na dva řádky nerozdělujeme!
• Pokud je řádek zalomen v místě spojovníku (česko-německé vztahy), spojovník zůstává na konci řádku (česko-) a zároveň se na začátku dalšího řádku zopakuje (-německé). To proto, aby byl takový výraz jednoznačně odlišen od dělení běžných slov, která spojovník neobsahují (auto- | bus).

C) Zalamování matematických výrazů

• Pokud musíme rozdělit do více řádků matematický vzorec, zalamujeme jej prioritně před nebo za znaky =, +, –, ±. V případě nutnosti ho ale můžeme zalomit i před či za znaky ×, ·, : nebo /.
• Na rozdíl od dřívější praxe se v souladu s požadavky normy ČSN ISO 80000-2 z roku 2012 matematické znaky, za kterými došlo k zalomení, na dalším řádku už neopakují. Jak ale šalamounsky poznamenává norma ČSN 01 6910, „jestliže je to zvykem, je dovoleno znak opakovat, má se však vyloučit, aby opakování znaménka minus vedlo k mylné interpretaci znamének“. – Záporná čísla se od symbolu pro odčítání (50 – 20 = 30) vždy odliší nepřítomností mezery mezi tímto znakem a číslem, podobně jako se kladná čísla odliší od vyjádření sčítání (–20, +20).
• Není-li to nezbytně nutné, řádek se nemá zalamovat v závorkách.
• Podobně jako u jiných textových úprav pak platí, že zvolený způsob zalamovaní (před/za znaky, opakování znamének) by měl být v celém dokumentu jednotný.

D) Tipy pro praxi

• K odsazení na nový řádek rozhodně nikdy nepoužíváme opakovaný stisk mezerníku!
• V místech, kde nemá dojít k zalomení řádku, vkládáme tzv. pevnou mezeru (Ctrl + Shift + mezerník).
• Zlom řádku lze provést i tzv. měkkým enterem (Shift + Enter). Pro běžné ošetření nedělitelných spojení ho však nedoporučujeme, neboť při dodatečných úpravách dokumentu může ještě nadělat pěknou paseku.
• S některými nedělitelnými spojeními si poradí i samy textové editory, které vám do nich nasází pevné mezery pomocí funkce automatických oprav.
• Přehled o tom, kde ve svém dokumentu máte jaké mezery a entery, získáte v textovém editoru při použití funkce Zobrazit skryté znaky (¶).